Odysseus Jachtklub Hradec Králové
Otevřeme-li naučný slovník, zjistíme, že Odysseus byl jako my všichni synem svých rodičů. Byl však také ithackým králem a vedle Hérakla a Thésea nejznámějším hrdinou řeckých bájí. Jeho statečnost, odvaha, vytrvalost a chytrost se staly pro další generace příkladem.
Odyssea je současně nejvýstižnějším pojmenováním dlouhé a strastiplné, přitom však smysluplné cesty. Je jenom otázkou, zda na tom má větší podíl sám Odysseus nebo Homér, který ho povýšil na hrdinu svého příběhu o 12.110 verších.
Ten začíná Trójskou válkou. Vznikla kvůli vdané ženské –půvabné sparťance Heleně, kterou tamnímu králi citově odloudil a unesl trojský princ Paris. Spolu s ní zmizela jejímu manželu Meneláovi i pokladnice, takže důvodů k nastávajícímu krvavému konfliktu bylo více. Odysseovi se jako spojenci do války příliš nechtělo, ale čest je čest. V dlouhé válce, v níž padl i lstivý Achilleus se náš hrdina osvědčil jako válečník i diplomat. Kdoví, zda by se na trojské pláni nebojovalo ještě dnes, kdyby nebylo jeho nápadu s dřevěným koněm a lsti, jejichž nasazení nakonec boj rozhodlo ve prospěch řecké koalice.
Válka i tak trvala deset let a Odysseova cesta domů ještě déle. Byla strašná – to proto, že Odysseus na sebe přivolal Poseidonův hněv. Příčinou se stal konflikt, při kterém Odysseus na ostrově Kyklopů vypíchl prvnímu z nich oko. Nic nepomohlo, že byl v právu – obr předtím zabil šest jeho mužů a pokoušel se kusem skály rozbít i hrdinovu loď. Byl ale synem jmenovaného boha moře a protože strašně řval bolestí, taťka ho vyslyšel. Na každém z míst, která při další plavbě navštívil, čekala pak na Odyssea léčka. Šlo o ostrov vládce větrů Aiola, zemi lidožroutů Laistrýgonů, ostrov kouzelnice Kýrké, Hádovo podsvětí, ostrůvky Sirén s úžinou, kde na jedné straně číhala obluda Skylla, na druhé děsný vír Charybdy. Následovaly ostrovy boha slunce Hélia a nymfy Kalypsó – ta Odyssea obklopila nádherou, o jaké se mohlo snít jen bohům a tak se jí podařilo zdržet ho na jeho cestě o plných sedm let – ale náš hrdina nezapomněl. Toužil se vrátit se mezi své do rodné vlasti, kde na něj čekala žena Pénelopa, odmítající stovky zájemců o trůn a její ruku. A s ní i syn Télemachos.
Od Kalypsó odplul Odysseus na voru a poté, co vor ztroskotal, dokrauloval k pobřeží země Fajáků. To již byl na dohled od břehů rodné Ithaky. Domů se vrátil v převleku žebráka. Ač stařec, dokázal jako jediný napnout svůj pověstný luk a spolu se synem pobít všechny ty palácové příživníky.
Pak již následoval happyend – setkání s věrnou ženou a královský stolec. A šťastně pak žili, byli…
Skutečnost? Pohádka? Nebo snad jinak? – po tomto vyprávění každý člen či přítel našeho klubu pochopí, proč jsme si jméno bájného hrdiny do názvu klubu přisvojili, proč jsme i jednu z jachet dle Homérova eposu pokřtili, proč se v tomto roce chystáme navštívit Jónské moře a jeho rodnou Ithaku - stručně řečeno, proč si ho stále připomínáme.
Ing. Jiří Stránský
